Zuzana Navarová (18. června 1959 Hradec Králové – 7. prosince 2004 Praha)

Člověk je poutník vlastním vnitřním světem. Je však i cestovatelem po světě vnějším a je často vůči němu jen jako stéblo ... ale...  Také pro Zuzanu Navarovou platí geniální Holanův verš. "co je bez chvění, není pevné"

Bloudím vzpomínkami. Vynořují se písně, které mě v různých dobách zasáhly. Velké období s Nerezem i pozdější návraty. Projekty s osobnostmi hudebního světa; asi nestačí označení "folkaři" nebo "zpívající básníci", věc je ještě o stupínek hlubší muzikantsky i lidsky. Člověk je mnohem složitějším klubkem, než to, co vidíme a co navenek koná.
Nebo jinak: Co člověk dělá a to, jak ho známe (jako třeba zpěvačku podle jejích písní) je zrcadlením světů, na jejichž konec nedohlédnete.

... 

...

Písně Zuzany Navarové slýchám často. Je v nich opětovně přítomná. A tak někdy mimovolně zapomenu na čas. Až mě překvapuje, že je to už 15 let od jejího odchodu.
Tisíc dnů mezi námi jako nekonečno nevypadá  (Nerez, 1985)

...

...

Diskografie je hutná. Mezi svými vrstevníky bych jen těžko hledal někoho, kdo jí nebyl aspoň v něčem "polapen". Jedním z pozoruhodných přesahů je deska z roku 1993: Zuzana Navarová, Vít Sázavský, Jan Nedvěd, Vlastimil Peška "Morytáty a Balady". A velice rád zmíním spolupráci Navarové s Radůzou, například na desce Andělé z nebe. Je to jedna z věcí, které si často hraji a rád se k nim vracím. Skvělá byla spolupráce s Ivanem Gutiérrezem.
Mimořádně zajímavé je také angažmá Zuzany Navarové v roce 2004 na albu Kainar / Plíhal: Nebe počká. Zde aspoň Černá kára...

Když čtu texty Zuzany Navarové, často mě napadne, že je vynikající básnířka a že to, co píše, dává smysl. Není to však jen osobní pocit, mohu připomenout knihu jejích písňových textů, "Andělská počta", kterou vydalo nakladatelství Host v roce 2009.

...

"Já s tebou žít nebudu" 
https://www.youtube.com/watch?v=MVQMchtT5Co"Bylas jak poslední hlt vína
zbývá jen účet zaplatit - a jít
za nehty výčitky a špína
a trapný průchod banalit
Co my dva z lásky vlastně máme
hlubokou šachtou padá zdviž
já říkám "kiš kiš"
navrch má vždycky těžký kámen
a my jsme koncích čím dál blíž"

...
 

...

Kdybych jednou dostal nápad psát závěť, chtěl bych to umět tak krásně jako Zuzana Navarová:
"Počítám nebe 
světla, kam nedostanu
Miluju tebe
a pak usnu a vstanu"
(z textu písně Andělská)

...

...

...