O paní, která veřejně prohlásila, že bude ''jako katolička hájit pravdu''
...
Motto: "Evropský projekt nadále zůstává zásadní zárukou pro jeho dlouhodobé účastníky a příležitostí k míru i pro země, které do něj chtějí vstoupit. Nechť tedy Evropa neztrácí smysl pro solidaritu, jímž se po staletí vyznačovala, a to i v nejtěžších okamžicích svých dějin" (papež František, v poselsví z 9. ledna 2020)
...
Jaký život v řetězech, co je to za nesmysl? Je to náš společný dům. Jsme jeho plnoprávnou součástí. Partnerské země Evropské unie jsou častým cílem našich cest, pohyb v nich je pro nás tou nejpřirozenější věcí a neexistují pro něj zásadní překážky. Studují zde - v nejrůznějších evropských zemích - naše děti, máme zde pracovní příležitosti. Máme možnost podílet se na mezinárodních vědeckých projektech. Můžeme se svobodně rozhodnout, kde budeme žít a mnozí, zejména mladší lidé tak činí. Osmdesát pět procent vývozu z ČR jde do partnerských zemí EU. Jsme uvnitř ní a ne kdesi "venku" Záleží jen na svobodné vůli každé členské země, nakolik sama dané možnosti spoluvytváří a účastní se na nich. (Jistě, nic není ideální, spoustu věcí lze kritizovat a zlepšovat, naprosto legitimní jsou diskuse například o revizi Lisabonské smlouvy, to je přeci součást demokratického rozhovoru. Ale vidíte někde lepší alternativu?) Solidarita evropských zemí je zárukou pokojného mírového života, společný postup v globálních problémech a také v problematice mezinárodního práva a lidských svobod z nás jako Evropanů činí významného hráče v mezinárodních vztazích a partnera s velkým potenciálem.
A když si jen trochu vzpomeneme na barbarský vpád půlmilionové armády v srpnu 1968, na tanky v ulicích a střelbu do civilistů, na 22 let života v okupované zemi pod kolaborantskou vládou, na perverzní jazyk abnormalizace, který invazi nazval "vstupem spřátelených vojsk" a vražděni našich lidí "bratrskou pomocí", na kruté rozhánění demonstrujících, věznění opozice, cenzuru a celkové šíření mravního marazmu, s jehož důsledky se potýkáme dodnes, pak nelze mlčet vůči takové zvrácenosti, že někdo srovnává naše členství v EU s obdobím po roce 1968.
...
Nikdy za dosavadní historii nebyla naše země tak svobodná jako nyní.
Církve a náboženské společnosti mají plnou svobodu vlastního života, hlásání víry, bohoslužeb a publikování vlastní literatury. Velké množství kostelů a poutních míst je po desetiletích chátrání zaviněného komunisty dnes důstojně opravených. Do poutních míst a klášterů se navrací život. O tom se nám před třiceti lety ani nesnilo!
Pamatujete pronásledování křesťanů - a všech svobodymilovných lidí - za komunizmu? Viděli jste kostely rozstřílené či těžce poničené našimi anebo "bratrskými" vojáky? Viděli jste rozpadající se kláštery, z nichž některé byly dokonce užívány jako internační lágry pro kněze a řeholníky? Znáte příběhy, jak riskantně a dobrodružně se k nám dostávala náboženská a vůbec jakákoliv svobodná literatura a jak bezohledně byli stíháni lidé, kteří se na jejím putování k nám podíleli?
Takže buď někdo neříká pravdu a pak není poctivý věřící anebo je poctivý věřící, což ale taky znamená říkat pravdu. Za další: i sebevědomá veřejná prohlášení toho typu, že někdo hodlá "jako katolík hájit pravdu a usilovat o poctivost" dle mého soudu tak trochu nevoní a mohou škodit jak církvi, tak povědomí veřejnosti o tom, kdo jsou věřící lidé a jak se chovají. František z Assisi opakovaně zdůrazňoval, že se nikdo nemá chlubit svojí vírou, ale že to má být poznat na jeho chování.
_____________________________________________________________________
Dovětek pod čarou:
Slyšel jsem kdysi o jedné paní, s prominutím soudružce, která v padesátých letech v čekárně u dětského lékaře seřvala maminku, která tam měla dva kluky. Jeden hlasitě naříkal, protože byl nemocný a měl bolesti, druhý zlobil, jak je to u kluků obvyklé. Ta soudružka se postavila a řvala na celou čekárnu:"Já jako komunistka bych se styděla mít tak špatně vychované děti!".
V sedmdesátých letech dcera té soudružky uprchla s nějakým kamarádem z undergroundu do západního Německa. A byl šlus, pyšná máti měla po své komunistické kariéře, kterou si mezitím tvrdě a bezohledně budovala. Hodně lidí si pak i po létech vzpomnělo na její extempore v čekárně. Boží mlýny melou pomalu ale jistě.
...
...
Marek Trizuljak
Aprílové bláznění přírody je krásné, na rozdíl od nenávistného blbnutí lidského
Fotoblog, výběr z dubnových fotografií, krajina, pohledy z vikýře, ranní okna, letní a zimní jaro, jak se na aprílové rozmary patří
Marek Trizuljak
Velký pátek, Bílá sobota...
Oheň v zahradě, Večer, Ukřižování v Olomouci, Okna, Madona a zároveň Pieta, Výletníci v polích, Co tě i v sváteční den uvnitř bolí a kolik radosti má neděle.
Marek Trizuljak
Od prvního jarního dne k Velikonočním svátkům
Rovnodennost, první jarní den, úplněk a brzy poté velikonoční svátky. Obrazové dojmologie ... ... ...
Marek Trizuljak
Uff, to mi spad' kámen ze srdce! Už jsem se málem bál, že ho nezvolej
Bylo to fakt napínavé. Přijdou voliči aspoň v neděli v poledne? Ale žádný strach: Jediné Dobro zase zvítězilo, i když zaslepení odpůrci usilovali o podrazy stůj co stůj.
Marek Trizuljak
Obrazy
Výběr z březnových fotografií, občasné toulání v jiných končinách, nakročení k jaru ... ... ... ... ...
Marek Trizuljak
Když se zvedne opona ledu
Březnová přemítání ... ptactvo nebeské ... vody ... a slov škobrtání ... ... ... ... ... ... ... ...
Marek Trizuljak
Meteoro - logické jako jaro
Tohle ''logické" jako jaro na počátku března je velice zajímavé, každý rok vypadá trochu jinak. (Výběr březnových fotografií z různých let)
Marek Trizuljak
Dobré mravy v Litovelském Pomoraví
K dobrým mravům Litovelského Pomoraví patří rozlitá řeka po dešti a tání sněhu v horách. Podobně i sněženky, bledule a medvědí česnek. Jinde, kousek opodál, první hlavičky koniklece...
Marek Trizuljak
Hladiny, únorové tání
Jaro či předjaří, fotoblog obrazový, obrazivý... Netuším, zda poetický, snivý... snad, snad ... ...
Marek Trizuljak
OSN - Organizace sveřepé neochoty postavit se za Ukrajinu a její trpící obyvatele
Reaguji na blog Tomáše Vodvářky a na skutečnost dvou českých peticí vyzývajících k ukončení strádání obyvatel Gazy. Včetně seznamu osobností, jejichž podpisy pod peticemi jsou.
Marek Trizuljak
Pohádka o únoru
Milé děti, tohle je pohádka z dob, kdy ještě v únoru býval sníh. Zkrátka suchý únor škodí polím. A prý z bílého února měla naše krásná žírná pole posilovnu. (Fotografický výběr z dávné a nedávné minulosti)
Marek Trizuljak
Zásadní role červené barvy na První Eveňjů
Historická dokumentace obliby červené barvy v našich luzných končinách. Světem otřásají překotné změny, ale některé jistoty zůstávají. Vždyť posuďte sami...
Marek Trizuljak
Příčinou vysoké inflace v Česku jsou zdejší nemravné ekonomické poměry
Česká republika má v datech ke konci roku 2023 nejhorší inflaci ze všech zemí EU. A celoevropsky je čtvrtá nejhorší. Jen těsně za Ruskem a Srbskem. Dokonce i Bělorusko a Ukrajina jsou na tom co do inflace lépe než naše země.
Marek Trizuljak
Vokna
Fotoblog s nadsázkou. To se jeden ráno probudí, mžourá a zároveň by hrozně rád fotil ty podivuhodné věci zjevující se v oknech. Zkrátka ranní ''vokno jako bejk'' :-D
Marek Trizuljak
Omělé idiot omělyho idiota nepodrazi
Stalo se na fejsbuko, že jeden falešné profil nahlásel administraci drohé takové podobné. Že pré obtěžoje a vedává se za nekeho jinyho neš je. Omělá blbosť odpověděla, že je to v pořádko: pré "nebela porošena pravidla komunite"
Marek Trizuljak
Co na nebi je a co na zemi ...
Obrazové přemítání. Fotografie s náladami ledna. Rychlé proměny od zimy až k prchavému, dočasnému předjaří.
Marek Trizuljak
Zimní proměny
Sníh a ledovosti, barevné večery a rána, někdy ptactvo nebeské, taky vrány, světlostínohry a další...
Marek Trizuljak
Prý: ''My'' si to tady odvolíme a ''oni'' ať nám do toho nemluví
Z vášnivého tažení proti korespondenční volbě čiší prastará podezíravost a zapšklost vůči lidem žijícím ''tam venku''.
Marek Trizuljak
Významná škubní síla a hrozba zániku demokracie
''Soudruzi energoprodukčnědistribučníci'' si nádherně snadno zvykli na tučná sousta z roku 2022. Podle symptomů v jejich chování bych řekl, že se u nich vyvinula patologická závislost:
Marek Trizuljak
Zima jen vinu má na černobílém vidění světa
Černobílá fotografie je šancí k soustředěnějšímu vnímání reality v jejích kontrastech a strukturách. Může být působivá i v emocích, ve škále stříbřitých tónů, v obrazové poezii. V nostalgii dávného, co už pominulo.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1002
- Celková karma 22,07
- Průměrná čtenost 1193x