Jenom tedy, k té demonstraci na Škroupově náměstí 10. prosince 1988. Konala se na Den lidských práv. To byl ještě dozvuk Mitterrandovy návštěvy a režim komunistických "dinosaurů" na chvilku předstíral, že bude protestní hlasy občanů respektovat.

Byla to taková sice "první vlaštovka" povolené demonstrace, ale jen naoko, před očima světové veřejnosti, která se díky státní návštěvě francouzského prezidenta a jeho setkání s několika signatáři Charty 77 více zaměřila na dění v naší zemi. Rudé právo demonstraci tvrdě kritizovalo a vše bylo pečlivě monitorováno Státní bezpečností. Perzekuce přišly poději, v lednu 1989 kolem demonstrací na Václavském náměstí.

https://www.echo24.cz/a/S2Swt/skroupovo-namesti-1988-disidenti-poprve-promluvili-na-povolene-demonstraci

Dění kolem té snídaně se mi tehdy jevilo značně podivné. Proč právě až r.1988 a ne kdykoliv dříve (Mitterand byl ve funkci už několik let)?

Proč média o té akci informovala, aniž by dštila obvyklý oheň a síru (když se ovšem ozvali "uvědomělí spoluobčané", i Rudé Právo se rozpomnělo na své obvyklé postoje)?

Havel snídal s Mitterandem, načež těsně poté,10.12., řečnil na Škroupově náměstí (ta demoška nebyla nijak tradiční, ani místem, ani tématem), přičemž akce proběhla zcela nerušeně (a dokonce za účasti běžně stíhaných disidentů, kteří jinak obvykle chyběli). Ačkoliv všechny dosavadní pokusy o demonstrace režim tvrdě potíral a informace o nich zamlčoval.

Fakt jsem nevěřila vlastním očím a od té doby jsem nevěřila ani Havlovi a spol. A možná byla ztráta důvěry i účelem, proč to celé povolit. Na druhou stranu - zpětně to vypadá na předběžné vyšlapávání cestiček pro pozdější majetkové přesuny (národního stříbra velkým koncernům) a lukrativní posty pro nomenklaturní kádry.

Ale ne, šlo o pouhý pokrok v mezích zákony. Ledy pukaly. O žádných majetkových přesunech se ještě 10. 12. 1988 ani nesnilo. To by jste to musela nějak dokladovat.

Teprve někdy zjara 1990 diskuze mezi ekonomy dospěla k tomu, že by bylo nejlepší na chvíli zhasnout, aby si každý mohl odnes, co dokáže unést.

Nevím, proč by mělo vadit Husákovi a spol. nějaká snídaně s chartisty, protože to nebylo nic neobvyklého, protože už při své návštěvě Moskvy mohl JFK přednášet studentům. Ale prý tam dorazili pouze místní RSDr.

A chartisté výslovně popírali, že jsou opozicí, protože jim jde o pouze dodržování socialistické zákonnosti. Tedy o totéž, o co už snažil Výbor lidové kontroly, založený někdy v 60. letech.

Jedna lež za druhou. Ve vašem příspěvku jsou pravdivé asi jen čárky a tečky

Marku, připomenul jste mi jeden nezapomenutelný zážitek...

Ten den jsem vezla čtyři desítky dětí na vánoční koncert s Krčkovou Choreou Bohemicou do Rudolfina. Do Prahy jsme přijeli v podvečer a projížděli ulicemi plnými policejních zátarasů, které děti viděly poprvé a musela jsem jim vysvětlit, k čemu slouží. Autobus nám zastavil v Kaprově ulici a protože jsme měli ještě chvíli času, vzali jsme to na Staromák.

Na konci ulice děti zkameněly úžasem: uprostřed náměstí stál velký vánoční strom, okolo pár stánků se spoustou vůní a v pozadí ze tmy vystupovala silueta Týnského chrámu. Vyprosily si rozchod na deset minut a já čekání u Staroměstské radnice prostepovala v hrůze, jestli ten pytel blech ještě někdy uvidím. Dorazili ale všichni přesně včas, s očima navrch hlavy.

Koncert byl skvělý, jako vždycky; o přestávce jsem stihla doutíkat na Kampu zapálit svíčku u Lennonovy zdi. V závěru koncertu, když zaznělo Narodil se Kristus Pán, celá Dvořákova síň povstala a zpívala spolu s Choreou... a všichni jsme v té mimořádné chvíli cítili, že se něco mění, že v té sváteční atmosféře je něco nadějeplného...

P.S.

Pro nepamětníky: Většina těch dětí viděla vánoční trh poprvé, v okresních městech (a školách) v té době ještě mohutně frčela výzdoba k Měsíci československo-sovětského přátelství.

A nechci Vám kazit krásnou vzpomínku, ale zdali Vás tehdy napadlo, že na jedné z věží Týna měli StB, též pozorovatelnu. Sice utajenou, avšak ne natolik, aby se o ní nevědělo. Jinak p.Krček a jeho Chorea Bohemica v celé škále jejich repertoáru

Karma. poslouchat tohoto soudruha jak vyloženě lže nesmysly je opravdu zážitek. Jehlice na pletení s navařeným očkem! Ten primitiv vůbec neví, že na takový papírový materiál nenavaříte zhola nic! Když tedy pominu, že by to nebylo vůbec k ničemu. Prý házeli po nás dřevo...a možná i kamení. Kterej agresivní jedinec si vezme na demonstraci kus dřeva? A tenhle exemplář nám hlídá bezpečnostní složky a tvoří zákony! Pane Bože! Tohle je fakt absurdistán. Vám karma.

A ještě dotaz, nevíte náhodou, proč na většině starých obrazů lítají ženský zásadně nahatý? To jako nemaj na vlastní mantl, nebo co?

Myslím, že to začalo v renesanci. Po středověku, který by jenom pouhé zobrazení ženského aktu netoleroval. I když v některých obrazech bývá takto zobrazena například Eva.

Z renesance např. Botticelliho Venuše, nebo poněkud záhadný Giorgioneho obraz La Tempesta (Bouře)

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Giorgione%2C_The_tempest.jpg/800px-Giorgione%2C_The_tempest.jpg

Myslím, že ani renesanční autoři, ani Manet nevnímali ženskou nahotu jenom výlučně eroticky. Byl to mnohem spíše symbol božské čistoty a krásy.

Diego Velázquez ale měl na španělském dvoře vážné problémy se ženským aktem Venuše, který namaloval. Nemluvě o Goyově obrazu Nahá Maja.

Atd.

při slavnostním přípitku 8.(!) prosince 1988 na Pražském hradě Mitterrand ohromil komunistické činitele citací z pamětí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Takže Husák nečekal

Čtěte pozorněji a prosím, nezapomeňte si otevřít link s odkazem: Husák musel počkat, přednost dostal Havel

(https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1060726-pred-30-lety-se-snidalo-u-mitterranda-husak-musel-pockat-prednost-dostal-havel)

Přeji Vám hezké a pokojné předvánoční období, pane Jiroudku

Tu vzpomínku poněkud kazí fakt, že některé fosilie sedí dosud v poslanecké sněmovně.

Bohužel A právě proto, že tam jsou a hrozbou je jejich historické dědictví - vazalství vůči Kremlu - nelze k tomu mlčet.

Marku a hlavně i za ty impresionisty, které mám moc rád

Karle, francouzské malíře mám moc rád. Je v nich otevřenost a nadechnutí svobody. Řada českých umělců už od druhé půlky 19. století a potom zvláště na počátku 20. století se jimi inspirovala. Umělecké proudy z Francie výrazně ovlivnily naši kulturu za první republiky.A nejenom to. Naši umělci naopak při svém působení ve Francii ovlivnili světové umění: František Kupka, Josef Šíma, atd.

Proto mi při "francouzské snídani" s Mitterrandem okamžitě naskočil Manetův obraz.

Zdravím .

Skoolibe jsem se radoval, kdyz pani Barbara Coudenhove-Kalergi vypravela v ORF jak Gustav Husak musel kvuli kvuli chartistum cekat.

A to video opravdu stoji za to. K policii se zrejme tenkrat hlasil vykvet inteligence. Nebo si ho prave kvuli tomu vybrala ta kontrarevolicionarka z televize?

Ten rozhovor s mladým ambiciózním strážníkem z Pohotovostního pluku je málem tak krásný, jako přímý přenos z Marsu