Dík za připomenutí!

Díky :) Naše společnost má vůči ní historicky dluh, třeba jej ještě splatíme.

Snad ano, Filipe, jen velice doufám, že budeme i nadále žít ve svobodných poměrech a bude možné se jejímu odkazu věnovat.

Knižní tituly (výběry z jejích textů a dopisů) začaly vycházet až za svobodných poměrů:

1996 Antologie textů Mileny Jesenské

1997 výběr z článků Mileny Jesenské v časopisu Přítomnost z let 1937-39 pod názvem "Nad naše síly, Češi, Židé, Němci"

1998 Dopisy Mileny Jesenské

2017 "Křižovatky" Výbor z díla Mileny Jesenské

Karma dekuju za clanek pane Trizuljaku. Zminena Margaret Neumannova pise osrdecnem pratelstvi s M. Jesenskou s niz se seznamila v Ravenbricku. Co me vsak prekvapilo bylo, ze naciste Milenu Jesenskou trpici nejakou zaludecni nemoci operovali. Je to po prvni kdy jsem dozvedel zeby se naciste snazili v koncentraku nekomu snazili zivot zachranit, bohuzel v pripade Mileny se jim to nepodarilo.

Vzpomel jsem jeste jednu pani Jesenskou, slovenskou spisovatelku Zoru Jesenskou a jeji clanek v casopise "Zitrek". Vysel nekdy zacatkem roku 1969 pod nazvem " Prvni rozhodny zakrok policie Slovenske socialisticke republiky". Pise o bratislavslavske demonstraci jiz s zucastnila, kdy pri uteku pred postupujicimi policajty upadla. Pise zhruba toto: " Uvidela jsem mladika stojiciho nade mnou, sedesatiletou sedovlasou zenou. Normalne bych predpokladala, ze by me pomohl vstat, on vsak nejen nepomohl, ale nekolikrat me prastil pendrekem. Brzo to bude 50 let.

Prosim, prominte pane Trizuljaku, ze jsem mimo tematu blogu pridal vzpominkou svou, asi je to vzpominani na kratce trvajici svobodu a jeji posledni mesice.

Moc děkuji za Váš příspěvek, pane Lanciku a také za vzpomínku spisovatelky Zory Jesenské. Tenhle příběh jsem neznal, je však více než výmluvný... Ano, zanedlouho si budeme připomínat oběť Jana Palacha a také komunistické represe, které následovaly.

Přeji Vám krásné a pokojné sváteční dny

Tentokrát s Vámi souhlasím a uděluji karmu

Milena Jesenská se na rozdíl od Ferdinanda Peroutky nikdy nesnížila k adoraci Hitlera, ani k rasistické dehonestaci židů.

Zajímavé je, že Mileny Jesenské si vážili i komunisté před rokem 1989. Měli jsme ji dokonce před více než 40 lety v maturitních otázkách.

Komunisté si vážili Mileny Jesenské? A proč tedy kniha její dcery Jany Krejcarové Adresát Milena Jesenská mohla vyjít v roce 1969 a další knihy o MJ až po roce 1989?

My jsme měli v maturitních otázkách i dramatika Václava Havla a těžko by asi někdo tvrdil, že si ho komunisté vážili.

děkuji za tu krásnou vzpomínku na krásnou ženu-krásnou nejen zevnějškem ale hlavně duševně

Díky za zastavení. Zpočátku mě zaujaly myšlenky Mileny Jesenské a její pěkná, vytříbená čeština. Způsob, jakým přemýšlí a jak se vyjadřuje. Fluidum osoby - její krása, která vyzařuje z fotografie, k tomu velice sedí.

Někdy mě zaujmou jakoby nemístně drobnosti na okraji. Tentokrát to bylo jméno Peroutkova listu - Přítomnost. Bojím se, že by Čapek ani dnes možná většinově neobstál.

Jak se třicátá léta klopila přes půlku, sílily v české společnosti nenávistné hlasy proti Čapkovi. Nejenom od komunistů a lidí tíhnoucích k extrémnímu nacionalizmu až nacizmu. Anebo od určité "radikální pravice"a od části "železně pevných" katolických intelektuálů. Názorové střety se postupně hrotily a Čapek těmi útoky velice trpěl. Jak jim bolestně čelil, o tom se Milena Jesenská zmiňuje.

Něco mi to silně připomíná:

Osobnosti s podobně velkým citem pro lidskost jako byl Karel Čapek jsou i dnes terčem nenávisti. A skupiny, od nichž útoky vycházejí, mají myšlenkově a mentálně cosi podobného těm, kdo útočili na Čapka.

Díky za vzpomínku. Ovšem když už jsme u těch slov o totalitní likvidaci, nebyla ona Jesenská tak trochu fanatická bolševička a obdivovatelka Leninsko-stalinistické tvrdé ruky? Takže se můžeme jen domnívat jakou postavou by se stala po únoru 1948.

Vyvíjela se myšlenkově a od mladistvého okouzlení komunizmem se odvrátila. Zmiňuji to ve svém článku.

Dík za příspěvěk, přeji hezké sváteční dny

Jsou lidé, co osloví kdekoho. Milena Jesenská mezi ně patřila

Byla myslím docela buřič a divoch. Chvilku jsem si kladl otázku, zda nebyla něčím podobná Fridě Calo'. Ale myslím, že ne tak docela.

Milena Jesenská se zajímavě myšlenkově vyvíjela.Podobně také rostla jako novinářka. A mimo to, i její čeština se krásně čte.

Báječné, díky za to

Děkuji za zastavení, Zdeňku a přeji Vám hezké sváteční dny