Josef Lux byl čestný člověk...ale jinak preferoval zastaralý koncept zemědělství.

Díky, pěkná vzpomínka na velkého muže. Mé pocity naprosto přesně popsal níže pan Strádal.

Děkuji za nakouknutí, Tomáši.

Spoustu těch situací z první poloviny 90. let znám z osobního vyprávění Josefa Luxe, které bylo značně odlišné od štvavé nálady vůči němu šířené na veřejnosti. Koalice podle Klause, to byla představa houfečku poslušných kuřátek, jimž shora velí mocný jestřáb. Josef Lux se ubránil a vymohl pozice koaličních partnerů jako skutečných partnerů, tak, jak to má v demokracii fungovat. Což bylo navenek prezentováno jako Luxovo podrazáctví. Lidé tomu věřili, protože Klause až příliš nekriticky zbožňovali. Pro srovnání, Vladimír Mečiar neměl v koalicích, s nimiž vládl, žádného tak zdatného oponenta a se svými koaličními partnery párkrát špinavě vymetl.

Bylo velkým plusem Josefa Luxe, že trval na demokratických principech koaličního vládnutí. Ale byl na to často dost sám a dostával za to tvrdé rány. Včetně falešného obvinění z korupce, které bylo halasně vytrubováno v médiích. Ale když pak Lux po žalobě soud vyhrál a byl očištěn, média mlčela.

Děkuji moc a zdravím. Přeji vše dobré, Martine

Marku, moc pěknou vzpomínku jste věnoval J.Luxovi.

Byl to jednoznačně poslední lídr lidovců, který byl osobností.

O to víc mě mrzí, že se z té léčby nevrátil. Nemohu se zbavit pocitu, že byl příliš brzy propuštěn z izolačního prostředí.

Marie, obávám se, že máte pravdu. Zdá se, že byl z izolačního prostředí skutečně propuštěn příliš brzy...

Karma. Musím se ale přiznat, že v 1.polovině 90.let mě občas trochu štval. Já holt v těch prvních pár letech po revoluci věřil Klausovi, a měl jsem dojem, že Josef Lux ho někdy podtrhává. Ale později jsem pochopil, že většinou měl pravdu. A s tím, jak se stavěl ke své nemoci jsem ho obdivoval. A dnes vidím, že takový politici jako on už prakticky nejsou. Jo, jak bych mu dneska fandil...

Mluvíte mi z duše, pane Strádale. Měla jsem to naprosto stejně. Prostě prokoukl Klause dříve, než my. Já nevím, jak vám, ale mně otevřela oči až Opoziční smlouva.

Josefa Luxe jsem uznávala, i když lidovce jsem nikdy nevolila, a těžko kdy budu. Ale vždy jsem se jich zastávala, když jim bylo vyčítáno, "že jdou s každým".

No je to středová strana, jako že skutečně středová, tak je vcelku přirozené, že jednou najde společnou řeč s těmi, jindy s těmi. Určitě je lepší být podporován lidovci, než komunisty a nácky. Karma

Děkuji moc, paní Jandová. S těmi známými výtkami máte pravdu. Lidovci rozhodně nešli s každým. S extremisty nikdy nepekli. Svého času například odmítli prapodivný plán koalice s komunisty. Lidé ze základních organizací - tedy procesem zdola - svolali sněm strany a odvolali svého předsedu, který ten plán prosazoval. Tehdy jsem si říkal, že právě takto by měla fungovat vnistrostranická demokracie. Ale už delší čas lidovcům vyčítám malou odvahu a velký nedostatek průbojnosti. Kdekdo se producíruje v televizi, komunisté téměř každý den, SPD ty své pomatenosti bez ostychu vyřvává taky skoro denně. A "hodňoučcí lidovci" jsou jaksi potichu. Hlavně nenarazit, nic neriskovat, nikomu nešlápnout na kuří oko. To by se J. Luxovi nestalo...

Pokus znevažovat památku Josefa Luxe byl smazán. A bude mazán znovu, pokud se to bude opakovat.