kamarádi z Prušánek u Hodonína říkají rouškám - NÁRYPNÍK !

To je nádhera!

A ze Slovenska mám taky pěkný termín - nápapuľník!

Krásně jste se postavil k výzvě novotvaru z brněnského hantecu.

Mám mezi zapřísáhlými Brňáky dost kamarádů, tak je tady nebudu urážet hláškami, že hantec je jen takový slabší odvar hanáčtiny. To prostě není pravda!

Hoboblemták - o původu slova se náznakem zmiňuje už píseň od skupiny Hoboes (ve volném překladu něco jako Ksichti) bratří Ryvolů: ... na kolejích chudej hobo není nikdy sám, jó, chudej hobo není nikdy sám. Přičemž “chudej hobo” je pojmenování Hanáka, který “suší hubu”, čili nemá ani na šlihovicu. Naopak se pro obličejový kryt na Hané nepoužívá slovo rouška, protože by docházelo k záměně za pojmenování manželky hanáckého opilce (bohužel každá druhá), nazývané podrouška či zkráceně rouška. To ovšem z dob, kdy žena byla dříve v podřízené pozici vůči muži, hanácké feministky ze skupiny Holomócká syrečka však nyní razí pohlavně nediskriminující korektní název hoboblemcka, což je jak žena s rouškou, tak žena rouškaře. Jinak dík za blog i obrázky.

No a tím se právě otevírá hluboký ontologicko lingvistický paradox, protože v hanáčtině neexistuje ekvivalent slova "chudý" ve smyslu chudoby. Hanák prostě nikdy chudý nemůže být.

A když se o někom řekne, že je chodé, znamená to, že je hubený. Což je na Hané rovněž kategorie prakticky se nevyskytující, u Hanaček pak obzvláště. Zato když je děvče štíhlé, tak se neřekne "chodá děvčeca" ale "šťóplá děvčeca". No ale "šťóplá děvčeca" vůbec nemusí být jen tak nějak hubená, Naopak tento termín už v sobě obsahuje estetické obsahy opravdu vyvinuté tělesné krásy.

Tož tak .

Parádní óplněk. Mare Tranquilitatis? Pryč s latinou. Moře klido je kratší a zní lépe.

Bať že ja! Moře kiido zní perfektně

Honzo, jako vždy. Už ať konečně otevřou tu hospůdku s předzahrádkou. Včera jsem si ze samého splínu musel otevřít lahváč venku na zahradě a lít ho do kríglu rychleji, aby mělo pěnu aspoň trochu podobnou točenému

Hanáčtina. V němčině to je EGERLANDŠTINA, má blíž k angličtině než k němčině. Používaná kolem Chebu a na Karlovarsku. Pomalu vymírá s odcházejícími seniory. S malou obměnou existuje kolem Schirndingu, Weidenu a Amberku. Bavorských dialektů je také mnoho, dokonce se v mnohých bavorských školách používá. Když jsem v Německu na stavbě pracoval s Bavorákem a poprosil ho, přečíst mi něco spisovného z novin, že číst neumím, četl mi to spisovné svou bavorštinou. Nás s bráchou zase s naší egerlandštinou považovali za Rakušáky. Zažili jsme hodně legrace. Mnohé jsem z toho popsal v začátcích blogování od října 2009. Tobě, chlape

Horste, o existenci EGERLANDŠTINY jsem vůbec netušil, ale musí to být krása! Musím se podívat na Tvé blogy z roku 2009

Hoboblemták...Marku, to je perla. To není perla, to je diamant :-)))

Za to může stréc Francin. Ten furt cosek blemtá a perlí

Jano, přeji Vám pěkný pondělní podvečer.