Ta naše bezpečná nebezpečná Evropa

Evropa patří - i přes islamistické útoky - stále mezi nejklidnější místa na světě. Není to však levná idylka, nikdy nebyla a nebude. Míra pokoje či nepokoje, v němž žijeme, závísí nejvíce na nás samotných.

"Je lepší mířit ke hvězdám a minout, než do hnoje a trefit".
(Alena Konečná, autorka knihy Nesviť mi do repráku)

Bolestivé věci, tragedie, úzkosti a obavy nás v životě provázejí stále. Ale nejsou od toho, aby nás oslepily. Nelze dovolit strachu, aby nás trvale ovládal.
Nenechat se zaslepit strachem je věcí souhry rozumu, srdce a vůle, to je ta důležitá část, kterou máme v rukou a můžeme ji ovlivnit.
"Sláva Bohu na nebesích a na zemi pokoj lidem dobré vůle". Obsah Vánoc a jejich poselství pokoje patří k naprosto základním evropským hodnotám.

Evropa patří mezi nejklidnější místa na světě, protože u jejích obyvatel převládá vůle pokoje zhmotněná v zákonech a zvyklostech. Pokojný, mírumilovný život v Evropě je tím, co přitahuje jiné. Což by mělo posílit naši jistotu, že jsme na správné cestě. Že míříme "ke hvězdám" i přes známou věc, jak často se nestrefujeme. Než jsme skrze svoji násilnou historii dospěli k vůli žít v míru, stálo nás to nesmírné množství utrpení a krve. Bylo by divným hazardem, kdybychom tuhle existenciální vůli začali znovu drolit a zpochybňovat i navzdory tragickým zkušenostem z minulosti. Jiným, stejně vážným hazardem je hloupá bezstarostnost. Zmiňuji ji proto, aby nedošlo k nedorozumění: když mluvím o pokoji, nemám tuhle bezstarostnost na mysli v žádném případě.
..............................................................................................................................
Odpověď na tak velké zlo a zákeřnost, jako je teroristický útok, může být ve skutečnosti jen jediná: posílit a obnovit vůli pokoje. Šíření strachu a neklidu znamená faktickou pomoc teroristům a jejich propagaci. Z tohoto úhlu pohledu je hodně problematické chování televize, která denně po celé dlouhé hodiny chrlí zlé zprávy a vyžívá se ve fascinaci hrůzou pod pláštíkem snahy informovat. Ti z politiků, kteří se teď málem tváří, jakoby se těšili, že se stal teroristický útok v Berlíně, jen aby mohli zvyšovat dojem své důležitosti a říkat: "Vidíte, JÁ jsem vás varoval už dávno", také nejsou zrovna nejlepším příkladem.
Je naopak potřebné, aby média a politici veřejně říkali, jak důležité jsou naše hodnoty a jaká je jejich síla. Evropa už zažila několik vln terorizmu, například anarchisty a extrémní nacionalisty, ultrapravici a ultralevici, Rote Armee Fraktion, Brigate Rosse, Carlose, atd. Oběti bohužel byly velké, strach také byl, ale Evropa se svojí kulturou tu stále je.

"Naše demokracie, náš právní stát, naše hodnoty, naše lidskost jsou alternativou vůči nenávistí naplněnému světu terorismu a budou silnější než terorismus" (Angela Merkelová)Zdroj: http://www.lidovky.cz/merkelova-nase-hodnoty-jsou-silnejsi-nez-terorismus-p0r-/zpravy-svet.aspx?c=A161223_154048_ln_zahranici_ele

V mnoha jazycích slova mír a pokoj splývají. Co ale je pokoj?
1/ Pokoj jako souhrn vnějškových podmínek. Stabilní přítomnost poměrů, které dávají člověku základní jistoty. Úcta k osobě a její svobodě, úcta k lidskému životu a jeho ochrana, vláda zákona, nedotknutelnost osobního vlastnictví, odmítání násilí, tolerance a slušnost jako norma. Vůle žít v mírovém, pokojemilovném prostředí je také zhmotněna v mezinárodním právu a v řadě mezinárodně platných dokumentů.
2/ Vnitřní pokoj. Patří a měl by patřit setrvale k tolik skloňovaným evropským hodnotám, o jejichž obraně se mluví. Zdroje vnitřního pokoje jsou v náboženské, duchovní a filozofické tradici, bez níž by Evropa v dnešní podobě vůbec neexistovala.
Vzájemná provázanost vnějšího a vnitřního pokoje je nezbytná (podobně jako vztah vnějškové a vnitřní svobody). Avšak bez vnitřního pokoje jednotlivců, kteří ve svém souhrnu tvoří společnost, není vnějškový pokoj udržitelný.

Dobrá, zdravá cesta tu je: Posilovat vnitřní pokoj v sobě, posilovat pokoj v rodinách a ve společnosti. Vánoční svátky jsou k tomu skvělou příležitostí.
Proto bych chtěl čtenářům popřát pokoj a radost. Ne nějaký pohodlný "klídek", ale skutečný pokoj.