...
...
Nebe
z ledu
s ocelově modrou tváří
Mraky šeptaly
že bude sníh
Znělo to
jak jehla v uchu
jako starce s děravými zuby vzdych
Vzpomínal jsem
jak mým dávným přátelům se daří.
Když nás krouhá podzim
a syrovost listopadu
Když kostnatá ruka
zas probírá naši řadu
A když v dálkách u východních moří
kdosi chystá zradu
Vím, že potom
pro nás
pro mne
taky pro přítele
přijde neděle
ráno bílé, bleděmodré, červené a zlaté
s andělem
den Slunce
den Páně
den, kdy vstal
Král,
který ráno
znovu
s nebem, větrem, oblaky si hrál
...
...
...
.......