Marku, MAMINKY jsou MAMINKY jsou to hrdinky

Jsou! Potvrzuji

Děkuji vám všem moc za příspěvky do diskuse. Jsou tak pěkné, že bych asi na každý z nich rád odpověděl dlouze a důkladně. Což moc nejde, jsem s rodinou a slavíme svátky.

Posílám aspoň píseň Adeste Fideles (zpívá Enya)

https://www.youtube.com/watch?v=B1bLxrZEy4g

Požehnané vánoční svátky!

Marku, děkuji Vám za blog plný lásky. Lásky tak obyčejné a samozřejmé, že každý vnímá, že nic většího člověk cítit nemůže.

Milý Marku, to je mi líto, že maminka odešla. Ale vidět z její tváře i z obrázků, které jsou tak zajímavé, spokojenost, vyrovnanost, pozitivizmus. Marku, požehnané Vánoce přeji. Alžbeta

Děkuji moc!

Když mi odešel otec - jako by zazněl hlas : "Přestaň se skrývat tam vzadu a předstup dopředu" ! Když se stalo i s maminkou, zjistil jsem - že jsem sirotek. Na věku "Dítěte" nezáleží, pořád jde o milované rodiče. Zjistil jsem, že nejsem sám - Člověk se opírá o rodinu a opět o ty své milované. Jsou stále se mnou - A já jejich součástí ! Tedy díky všem otcům a maminkám ...

Ano, na věku "Dítěte" nezáleží. Taky jsem si uvědomil, že máme "rodný dům" do té doby, dokud v něm žije aspoň jeden z rodičů. Často to bývá maminka, tátové zpravidla (i když ne vždycky) odcházejí o dost dříve...

Když jsem četl Váš blog, tak jsem si uvědomil, že Vaše maminka musela umřít šťastná. Obklopená milujícími lidmi.

Kolika lidem se takového konce dostane?

Marku, soustrast, ale zároveň s ní i Naději, že to není konec.

Dík! Je to tak, jak píšete

Nejen Sláva na výsostech Bohu, ale chvála dobrému životu , jehož je smrt součástí. Díky .

...

ano, ...

Ach jo, takový už je zkrátka život. Upřímnou soustrast, pane Trizuljaku.