Milé!

Bohumíre, zdravím!

Marku děkuji ti za krásný od srdce udělaný vyznání.

Pavle, díky!

Po přečtení tohoto laskavého článku jsem vzpomínal, jak v takových situacích reagovali moji rodiče a prarodiče. A v poslední řadě také já vedle svých kluků. Jak jsem vyhrabával ze zasutých míst mozku různé klukovské dovednosti a finesy. Například co se dá všechno dělat nožem z kůry a ze dřeva v lese. Také převzaté věci od otce... Usilovně jsem přemýšlel jak otec pro mě čtyřletého kluka vyrobil mlýnek na potůčku. A byl jsem potom stejně šťastný jako moji chlapci, když se mi podařilo vyrobit mlýnek jen s použitím nože. A točil se!Karma.

Otakare, velice děkuji zejména na vzpomínku s dřevěným mlýnkem na potůčku

Marku, tady mé hodnocení článku

Velké poděkování, Horste!

Filipe, děkuji moc za zastavení

Ráda se připojuji Marku, měla jsem takové oba rodiče a bylo to superrrr. Hrozně moc mi chybí - už léta. Zdravím.

Dano, to je skvělé. Mít štěstí na dobré rodiče není tak úplně samosebou, jak by se mohlo zdát. Mně rodiče také chybí, ale to už nejde vrátit, jen je třeba se snažit předat štafetu laskavosti a vlídnosti potomkům...

Dobrý lov, Marku!

Dík!

"Existují i laskaví a trpěliví tátové...." ty poslední dvě věty máte nezaslouženě v závorce. Můj tatínek mně nedal luk a šípy, ale v padesátých letech sehnal sešitového Tarzana - můj první vzor. Ty sešity už nemám, ale tatínek je mým vzorem až do konce života.

Máte pravdu.

(A ty závorky vymažu)

Hezký článek, Marku. jen si nejsem úplně jistý, jestli se všichni a ve všem chováme civilizovaněji než naši předci z doby kamenné

Taky si nejsem úplně jistý. Zvláště kmenové války všeho druhu nebo pravěký atavizmus fungování politických stran a jejich spřízněné falangy, to všechno jede přesně podle kromaňonských pravidel. U fotbalových klubů a jejich fandovských bojůvek jakbysmet. Přeji hezky den, Honzo.

.... hmmm - a život je zas o něco hezčí !!

Kéžby to fungovalo, kdyby tak šlo psaním blogů dělat život hezčím...

Dík za nakouknutí a komentář