Generál Kutlvašr dostal doživotí, ale další z vojenských nekomunistických velitelů pražského povstání, kap. Nechanský byl po únoru 48, ve vykonstruovaném procesu, odsouzen za údajnou velezradu k trestu smrti a popraven.

Domnívám se, že šlo o cílenou likvidací svědků a také o "pomstu" Sovětů za to, že se naši dokázali nakonec sami osvobodit. Protože to jim nepadlo do krámu, oni z principu nechtěli svébytné odbojové organizace s velkou autoritou v očích veřejnosti. Je strašné, co udělali s Varšavou, když ji nechali nacistům na pospas a zabránili spojencům v jejím leteckém zásobování.

Souhlasím a karmuji !

Toto tema ma dva pohledy a bude vzdy kontraversni.

Dobrý den,

domnívám se, že nemusí být navždy kontroverzní. Jednoho zestárne natolik jako třeba prusko-rakouské války. O nichž se už dnes až tak divoce nehádáme a můžeme věc klidně přenechat historikům. Mne by však zajímalo, co nastane, až se jednou otevřou ruské archivy. I když tam hrozí riziko, že je skartují, tak jak to postupně provádějí s historickými dokumenty o stalinském teroru a gulagu.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusko-archivy-gulag-kommersant-josif-stalin-dokumenty-skartace_1806081240_dp

Pročpak to asi dělají? Bojí se pravdy?

Československo si vážilo všech spojenců, kteří se podíleli na poražení Německa a ukončení strašlivé války.

Mj. to dokládá setkání zástupců spojeneckých armád, které se uskutečnilo v Táboře v létě 1945. Na starobylém náměstí, pod sochou Jana Žižky, si podávali ruce sovětský generál Gleb V. Baklanov (účastník největší tankové bitvy v dějinách - u Kursku, bitvy u Stalingradu i bojů o Berlín a zástupce sovětské strany při setkání s americkou armádou 25. dubna 1945 v Torgavě na Labi), americký generál Ernest N. Harmon (absolvent vojenské akademie ve West Pointu, účastník bojů v severní Africe, Itálii a Ardenách, velitel XXII. sboru americké armády, která osvobodila Plzeň), generál Heliodor Píka (který formoval jednotku čsl.armády v Buzuluku) a mnozí další.

Dobové fotografie z roku 1945 dokládají, že ve městě vlály vlajky všech spojenců, lidé vlajkami spojeneckých armád zdobili svá okna... a tak tomu bylo až do roku 1948.

Pak se na spojence zapomnělo a jediným oficiálním osvoboditelem, jehož vlajky se vyvěšovaly při květnových oslavách osvobození, byl Sovětský svaz. A když se po roce 1989 Češi rozpomněli, že za osvobození vděčíme nejen Rudé armádě, určitá část populace, ta inklinující ke komunistické interpretaci historie, se z toho nevzpamatovala dodnes.

A ještě k dalšímu: "zrada spojenců": V Mnichově se sešly hlavy čtyř evrospkých států. Jeden byl naším jasným nepřítelem, druhý i přes náklonost Duceho k Česku v podstatě také, třetí nebyl nijak smluvněě vázán s ČSR a jen ten jeden byl naším spojencem. Stejně tak kydání o "zradě Západu". Pitomost a bolševické relativizování a přepisování historie. Sakra už.

Piaty utrpel diplomatické fiasko, že ani nebol prizvaný - ZSSR.

Karma, Marku. A nic na tom nemění fakt, že jsem dal karmu i Vlčákovi.

Nicméně musím opět napsat (týká se jistých diskutérů): Pro Pána, jak dlouhou ještě (que usque tandem?) budete krákorat o rozdělení vlivu v Jaltě? Je mnohokrát jasně prokázáno, že se tam o ničem takovém nejednalo, pokud šlo o poválečné uspořádání, tak k jednání byla a) otázka Polska - náhrada Pruska za Stalinem uloupenou Ukrajinu, umožnění návratu exilové vlády z Londýna a vypsání zcela svobodných voleb, b) zaručení zcela svobodných a transoarentních voeb na všech územích, která CCCP dobyl. Což všechno Stalin slíbil a - vykadil se na to! Vše ostatní se týkalo poslední fáze bojů a účasti CCCP ve válce s Japonskem.

Vratit se až k Tehránu(28. listopadu – 1. prosince 1943) asi raději ne, že Viz.: důležitým bodem jednání se stala polská otázka, kde Stalin požadoval východní část Polska, v podstatě v tom rozsahu, který získal podle paktu s Německem v roce 1939. Spojenci souhlasili a bylo dohodnuto, že Polsko jako kompenzaci získá část německé říše na západě. V podstatě tak bylo rozhodnuto o polských východních hranicích na tzv. Curzonově linii.

...."sorry!", už si zvykáme, že Mnichovská zrada vlastně nebyla zrada, ale mnichovská krize, západní spojenci nás nezradili ale zachránili mír v Evropě. Rusové nás neosvobodili ale obsadili, osvobodili nás Američané a západní spojenci,,a tak podobně...

Dávat osvoboditele do závorek je asi projev nějakého fanatismu. Nebýt těchto osvoboditelů, tak bychom byli jako národ zčásti využiti jako otroci německé říše, zčásti bychom byli vyhubeni. To těch čtyřicet let pod komunisty bylo pro náš národ procházkou růžovým sadem, proti tomu, co by ještě zažil s nacisty.

radsi bych se teda prochazel jinudy, nez pod rudymi hvezdami a slogany typu: Valku valce, svetu mir

Jak jsem prošel komentáře tak mnoho příspěvků jsou jen převzaté pohledy od jinud. Marku, mnoho si z toho pamatuji a proto mohu s Tebou plně souhlasit. Karmu jsem Ti přidal.

Oldo, moc děkuji

Pane Trizuljaku, věc nejlépe vystihl pan Kroupa: "Válka je vůl". Násilí bylo na všech stranách. Co se týká znásilňování, tak podle knihy německé historičky Miriam Gebhardtová s názvem Když přišli vojáci, bylo po porážce Německa jen tam znásilněno 860 tisíc žen, dětí a ano, i mužů. Nově se odhaduje, že z toho 270 tisíc západními spojenci. Pokud je jedna vesnice, kde vojáci jen znásilňovali a vraždili, tam by pomník být neměl. Ale u takové ostravské operace padlo přes 20 tis. vojáků (i našich) a tam by se jim hold vzdát měl, opravdu bojovali a umírali. Myslím si, že tomu odpovídá i Váš závěr, který jste napsal hezky: "důstojná a přiměřená vzpomínka ano". Je jen škoda, že článek shazujete titulkem s ironií, která si myslím, že důstojná a přiměřená není.

Skláním se s respektem před Vašim hodnocením tendenčně napsaného článku. Autor je zaměřen svým směrem a pro demonstraci toho směru mu stačí jakékoliv téma. Dohody mocností o rozdělení sfér vlivu - Jalta apod. - účelově pomíjí. Všechno Rusko, holt je takový svůj.