Kardinál Tomášek také vystoupil v ČT a řekl, že církev již je spokojena s restitucemi a nebude tedy dále nic nárokovat. Bohužel zemřel a církev dostala další restituce, kde dostala i to, co nikdy nevlastnila.

Ne nebyl to Tomášek, ale Mikloško.

Dík, Marku! Kardinála Františka Tomáška jsem vždy obdivoval. Převedl nás přes údolí smrti a přes Listopad a spokojeně odešel do náruče Boží. Jak asi dnes v náruči Boží pohlíží na kardinála Dominika Duku a na komunisty, kteří opět spolu s estébáky ovládají naši politiku.

Bohumíre, moc děkuji za zastavení. Odpověď na tu otázku by mě taky zajímala.

Tohle staronové spřežení moci si s chutí koplo do už vyřešených církevních restitucí retroaktivním zákonem o zdanění náhrad, (náhrad, které jsou součásti dlouho a namáhavě hledaného kompromisu!). Myslím, že šlo hlavně o pokus znovu rozeštvat naši společnost, což je typicky komunistický způsob výkonu moci.

Jedním z nejsignifikantnějších projevů mocenské arogance byla neúčast prezidenta Zemana na slavnostním obřadu uvítání ostatků kardinála Berana při jejich návratu do vlasti (protože Zeman dal zcela příznačně přednost sletu komunistů). To bylo po dlouhé době a zase na dlouhou dobu snad jedinkrát, kdy se kardinál Duka aspoň v dané chvíli trochu důrazněji ozval.

Moc bych si přál, aby se čeští biskupové trošičku více veřejně projevili a promluvili k situaci v naší zemi aspoň v době, kdy si budeme připomínat 30. výročí znovunabytí svobody.

Mně se na kardinálu Tomáškovi libí, že na Velikonoce v roce 1988 (duchovní iniciativa Desetiletí) přiznal, že katolická církev má svůj podíl viny na upálení mistra Jana Husa, a také prohlásil, že rekatolizace zemí Koruny české po Bílé hoře probíhala za pomoci násilí. Zaslechnout taková slova od členů katolické církve je vzácné i dnes. Když se pak podívám, s jakou úctou a znalostí mluvil o Janu Amosovi Komenském, tak mám pocit, že snad ani nebyl katolík

Kardinál František Tomášek je především následovník Ježíše Krista. Proto tolik udivuje svět i po smrti!

Sekretář Arcibiskupa a později kardinála Tomáška uvedl, že od papeže Pavla VI přišel pokyn, že je třeba se snažit o dohodu s komunistickým režimem. Tedy se arcibiskup snažil. Když byl zvolen Jan Pavel II, přišel od něho pokyn: "Komunismus padne, nepřistupovat na kompromisy." Taky ho vzal vážně.

Díky, to je velmi dobře vystiženo. Pamatuji doby, kdy existovala instrukce z Vatikánu - už za Jana XXIII. a potom za Pavla IV. - aby křesťané zbytečně nezavdávali příčiny ke krutým represím, protože komunistický režim jen čekal na jakoukoliv záminku a bylo bohužel dobře známé, co se dělo v bolševickém Rusku a později v Sovětském svazu: masakry, masové deportace, boření kostelů, atd.

To byl CHLAP!

Jo!

Tentokrát jasná karma

Děkuji, pane Mahovský

Dík za pěkné připomenutí.

"Zdá se, že ve srovnání s takovými osobnostmi jako Josef Beran a Štěpán Trochta byl František Tomášek po určitou dobu v postojích vůči komunistickému režimu snad až příliš mírný a opatrný."

Vtip je v tom, že díky tomuto dojmu ho komunisté pustili na 2. vatikánský koncil a dovolili jeho jmenování apoštolským administrátorem pražské arcidiecéze (ještě za života kardinála Berana v nuceném exilu). Později toho komunisté nejspíš litovali.

Taky si myslím, že toho později litovali - a hodně. Úporné sledování ze strany StB, která mu přímo dýchala na krk, je toho důkazem. A navíc, v archivech jsou teď díky té "mimořádné píli" dokonce i velmi zdařilé filmové záběry, jak tehdy vypadala Praha. Inu, málokdo byl v dokumentování až tak pečlivý

Marku, děkuji Vám za připomínku statečného kardinála.

Vzpomínám si, jak soudruh Miroslav Štěpán se svým úlisným obličejem v době, kdy už bolševikům teklo do bot, si konečně vzpomněl, že pan kardinál existuje a přišel za ním "navázat" dialog. A jak jej pan kardinál poslal elegantně tam, kam bolševik odjakživa patří. Ten televizní šot mi nikdy nevymizí z paměti.

Karma.

Tomáši, teď si na to vzpomínám spíše jen matně, ale muselo to být výživné. Snad se to dá najít v televizním archivu. Neškodilo by, kdyby televize u příležitosti 30. výročí listopadu 89 tyto perly z archivu vytáhla.

Jenom je nutné s pietou připomenout, že vámi uváděné a vyzdvihované aktivity arcibiskupa a kardinála Františka Tomáška šly za hranice tehdy platné ústavy, konkrétně článku pět, k jejímuž dodržování se asi zavázal, když přebíral funkce.

A vzhledem k tomu, že církev nebyla oddělená od státu, tak o šlo o vysokého státního úředníka, který měl držet basu. Čí chleba jíš, toho píseň zpívej.

Ke cti panu Tomáškovi slouží, že toto všechno odhodil.

Nojo, v base ho drželi

Marku díky za připomenutí... byl jedním ze světel, ne li ve hluboké tmě, tak šeru té doby