Zobrazit příspěvky: Doporučované Všechny podle vláken Všechny podle času

J30i90ř30í 83K25i37n27d29l 2128837953797

Tábor v Letech byl původně založen jako pracovní tábor pro osoby vyhýbající se práci. V té době v něm bylo minimum Romů. V roce 1942 byl přeměn na sběrný tábor určený jenom pro Romy. Došlo k tomu, že záhy byl tábor přeplněn. V důsledku nedostatku hygieny zde vypukl tyfus. Ten se podařilo zastavit v roce 1943 očkováním, které prováděl český lékař židovského původu. Přesto na následky tyfu došlo k úmrtí 60 osob. Z 1 300 vězňů prokazatelně zemřelo na nedostatečnou hygienu, či špatnou stravu 362 lidí. Romové chodili pracovat do lesů při odstraňování polomům, při stavbě silnic a podobně. Uskutečnily se celkem dva hromadné transporty: v prvním odjelo 3. prosince 1942 94 vězňů, především žen, s označením „asociál“ do koncentračního tábora Osvětim I, ve druhém transportu bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II. – Březinka. V květnu 1943 ylo propuštěno cca. 200 vězňů a to ti, co neutekli tábor byl spálen a prostor byl desinfikován Režim v táboře v Letech byl poměrně odlišný od života v klasických koncentračních táborech. Vězňové neměli vytetovaná čísla, mohli přijímat návštěvy příbuzných žijících vně, tábor nebyl střežen ostnatým drátem či pod proudem, nebyly zde strážní věže s ostrou střelbou. Za celou dobu tábora nebyl nikdo popraven či jinak násilně usmrcen. Tolik historická fakta. Svého času Úřad pro vyšetřování zločinů komunismu vyšetřoval „případ Lety“ a žádný zločin genocidy se v Letech neprokázal. Podobné stanovisko zaujali i historici z Historického ústavu Akademie věd (Historikové a kauza Lety, Praha 1999). Pramen : historik, profesor Jana Rataj a také Dějiny a současnost.

+8/0
doporučit
10.9.2019 22:52
Foto

B14o74h34u76m98i44l 87M58i85c79h19a74l 3765584655891

Nechtěl jsem s tím tady zaclánět, ale když čtu pány Řezníka a Kindla, tak asi musím.

V půlce srpna mi v sobotu v Tišnově ujel vlak a měl jsem hodinu do dalšího odjezdu. Vzápětí přišel starší pán zřejmě s dcerou, pamětník, a začal vyprávět, jaké to tam bylo za války (dcera jen obrátila oči v sloup, zase děda vzpomíná).

Povídal o různých věcech a taky kdo tam kde u nádraží bydlel: "... a tam bydleli cikáni, ale ti všichni skončili v Letech, jen paní Danielová se vrátila."

A vy se tady hrdlujete o to, jestli to byl koncentrák nebo ne tak docela, a že my ne, to oni. Jenže Němci s tím měli společného jen to, že existenci toho tábora ukončili v Auschwitzu. A obětem - těm, kteří to vlídné zacházení nejprve druhorepublikové, později protektorátní a nakonec říšské, nepřežili, je to jedno, jak to nazvete.

Oni tam jen téměř všichni přišli o život.

+6/0
doporučit
11.9.2019 6:43

J84i75ř45í 78S86v81o56b81o74d75a 9325118893976

Naprosto souhlasím s Vaším názorem, že zlo se zamlčovat nesmí a že dílčí epidoza zla je svým obsahem tatáž totální nelidskost.

Zkusme se tedy stejným pohledem podívat také na jiná místa naší země, kde taktéž docházelo k projevům nelidskosti, a to přímo v obludných rozměrech.

To co Vy označujete ironicky jako "dojemnou starost o peníze", není rozhodně něco nepodstatného. Dnes víme, že výkup moderního vepřína, sanace a úprava celého areálu bude stát nejméně sedm set miliónů korun. To je opravdu mimořádná suma. Nyní jsme se z televize dozvěděli, že po objevu hřbitova obětí bude vyhlášena architektonická soutěž na pietní úpravu tohoto prostoru, takže náklady dále porostou.

A teď se zkusme podívat například na dnešní podobu koncentračního tábora v Litoměřicích, který byl propojen s neblaze proslulou nacistickou továrnou Richard. Jen v samotném koncentračním táboře Litoměřice zemřelo pět tisíc vězňů, dalších pět tisíc jich zemřelo přímo na Richardu. Jenže to jsou jen nejmenší odhady, které se opírají o potvrzené exhumace. Přímo na území litoměřického tábora bylo v roce 1946 vykopáno několik hromadných hrobů. Mrtvoly byly všude. Největší z hrobů obsahoval 723 těl (sedm set dvacet tři lidí). Celý prostor je doslova nasáklý krví obětí, které byly stříleny, věšeny, umláceny nebo utopeny v sudech. Současný stav? Jako by se tam nic nestalo. Chátrající areál kasáren, zbořeniny, křoviska, polnosti, na kterých roste řepka a kukuřice. Náklady na pietní úpravu těchto míst by byly diametrálně menší, než v Letech. A přitom se sotva najdou peníze na posekání trávy u nejviditelnějšího symbolu té hrůzy – komínu krematoria. V takzvaných Sudetech jsou stovky hromadných hrobů s desítkam tisíc obětí takzvaných transportů a pochodů smrti, některé z nich ještě ani nebyly přesně lokalizovány. Přímo přes místo, kde byli hromadně popraveni vězni z pochodu smrti u Žďárku, vede dálnice D8. A tak můžu pokračovat.

Je zcela legitimní se ptát – proč má takovou prioritu tábor v Letech?

+5/0
doporučit
11.9.2019 10:46

J48i44ř72í 27Ř85e27z63n97í82k 4842592773605

A kdo se s kým má usmiřovat? Nemám nic proti zpřesňujícímu se poznání a vědomí, ale v žádném případě se necítím být odpovědný za činy protektorátních občanů.

+4/−1
doporučit
11.9.2019 2:09
Foto

J54a54n 51Š96i42k 1802450538369

Nacistický režim měl tisíce táborů. Rozdělení, který byl pracovní, koncentrační nebo vyhlazovací se liší jen ve dvou věcech. V počtech obětí a v technikách likvidace lidí. Rád bych se zeptal těch mudrlantů, co pořád špekulují nad pojmem pracovní tábor a považují ho za nějaký letní kemp, jak by se jim osobně líbilo, kdyby měli nastoupit na místo, kde by byly výrazně omezeny svobody, lidská práva a kde mohou každý den přijít o život tím, že se nakazí tyfem nebo, že budou trpět bolestmi až do konce života třeba po úderech obuškem přes ledviny od nějakého dozorce a kde budou odvádět otrockou práci s minimálními kaloriemi na přežití. Proboha. Lety byly přestupní stanicí do Osvětimi! Přestupní stanicí! Jaký pracovní tábor, když se z tohoto místa odváželo do plynových komor? Osobně považuji toto škatulkování za prázdné žvanění. Pro mě to bylo nelidské zařízení, které mělo na jednom místě koncentrovat nepohodlné lidi za účelem jejich POSTUPNÉ likvidace. Kdyby to technicky bylo možné, tak by Romy v Letech nacisté zavraždili hned. Naštěstí zabíjení není jednoduchá věc, zvláště když ji někdo chce provádět ve velkém, proto ji musí umět. A Třetí říše se ji učila zvládat postupně a snažila se tuto techniku dotáhnout k dokonalosti. Vám obrovskou karmu a hezký den pane Trizuljaku R^

+5/−3
doporučit
11.9.2019 7:21
Foto

V60l93a89d15i35m88í14r 81K57r69o94u87p96a 8347248981962

Já jsem si uvědomil jednu zajímavou věc. Možná se mýlím a jen jsem nebyl správně informován, ale není divné, že v dobách socialismu, kdy komunisti nenechali na fašistech nit suchou (samozřejmě v tomto případě právem), že jsem o tom táboře v letech u Písku nikdy neslyšel, nečetl, ani neviděl v nějakém dokumentu o té době. Já ani trochu nezpochybňuju jeho existenci a funkci ve fašistické mašinerii smrti, jen si říkám, jak je to možné, že se o něm veřejnost dozvěděla až X - let po pádu komančů?

+3/0
doporučit
11.9.2019 9:47

J21i44ř43í 78K13i97n51d38l 2298317803847

Vězeňské pracovní tábory pro asociály budovala protektorátní administrativa za nacistické okupace. Přihlédla k potřebám levné pracovní síly schwarzenberských lesních a zemědělských podniků i dalších vlastníků a v srpnu 1940 zřídila v Letech u Mirovic vězeňský pracovní tábor. Cikáni tvořili asi 10–25 % internovaných. V roce 1942 se nacistická rasová vyhlazovací politika zaměřila také na cikánské obyvatelstvo. 10. 7. 1942 byl vydán výnos o „ potírání cikánského zlořádu“. Cikánskou otázku v protektorátu měla v kompetenci nacistická okupační správa (konkrétně ředitel kriminální policie v protektorátu důstojník SS Friedrich Sowa a další), která úkolovala protektorátní správu na pokyny z Berlína. Protektorátní úřady nemohly rasovou politiku vůči cikánskému obyvatelstvu protektorátu řešit, protože nacisty nebylo uznáno české árijství. Nicméně Němci využívali podřízenou protektorátní správu a její české zaměstnance k ostraze a provozu tábora v Letech, který byl změněn na sběrný tábor pro cikány a necikánské kočovníky a tuláky. Tábor v Letech s převahou etnicky cikánského obyvatelstva byl v provozu jeden rok (od 2. 8 1942 do 6. 8. 1943).

+3/0
doporučit
11.9.2019 9:46

J27i74ř10í 93K66i85n12d32l 2978307383827

Genocida je plánované a chladnokrevné vyhlazení určité skupiny lidí z povrchu zemského. V Letech k tomu nedocházelo. Lety nebyly určeny k plánovanému a chladnokrevného vyhlazování cikánů, ale jako pracovní tábor. To, co se tam odehrálo, nebylo plánované.V České republice se nacházejí místa, kde docházelo k mučením a popravám českých občanů a občanů z jiných zemí, kteří umírali za nelidských podmínek. Pracovních táborů pro potřeby válečného hospodářství s lacinou pracovní silou vzniklo na území protektorátu 600 a z toho 52 pobočných koncentračních táborů, třeba pobočka tábora Osvětim. Místa nyní slouží ke zcela jiným účelům, jež by bylo možné rovněž považovat za dehonestující. V Brně Žabovřeskách existují dodnes plně funkční studentské Kounicovy koleje, v jejichž prostorách bylo popraveno či jinak usmrceno cca 1300 lidí. Přesto je objekt využíván k bydlení a veselému životu studentů a smutnou historii připomíná jen pamětní deska. Podobné je to v kulturním domě v Březové nad Svitavou, kde se dnes konají zábavy. Tento dům sloužil jako internační tábor pro vojáky Rudé armády, kde jistě nevládla žádná idyla.

+3/0
doporučit
11.9.2019 9:42

P82e86t48r 42B26u74r51i52a54n 4131606234728

Karma. I když toto je nepřesné, řekl bych:

Za první, doba založení tábora, konkrétně Druhá republika, už nebyla demokratickým státem, ale nahnědlou, fašizující polodiktaturou.

Zdroj: https://trizuljak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=727533

Tábor byl původně zřízen pro vězeňskou službu jako pracovní pro vězně z nízkým stupněm ostrahy, tedy to, co nám dnes chybí a po čem se volá (práce pro odsouzené). Takže prvotní záměr byl spíše normální, než nějaký fašizující.

Postupně se jeho statut změnil na tábor pro lidi práce se štítící, což není nic jiného, než nám známé komunistické příživnictví, protože za 1.republiky povinnost pracovat nebyla (jako dnes), tu zavedli až nacisté (stejně jako komunisté, tolik shody mezi těmito dvěma režimy). A za třetí se jeho statut změnil v srpnu 1942, kdy byl určen jako shromažďovací pro transporty do vyhlazovacích koncentráků. Jenže epidemie tyfu tento záměr zhatila a tábor musel byl zrušen.

+3/0
doporučit
11.9.2019 6:36

V50l43a28s88t21i68m12i11l 59N59e49s65r15s24t47a 6755650797452

Řekl bych, že každý normálni člověk, i bez znalosti detailů, chápe, že tábor v Letech nebyl vůbec nic pěkného. Osobně mně strašně vadí v poslední době tendence zlehčovat a bagatelizovat "s plným žaludkem" a v bezpečí za svým compem utrpení lidí před desítkami let. A pokud jde o usmíření? Tomu musí předcházet ochota naslouchat a diskutovat bez vzájemných invektiv, ale nevím, jestli jí dnes není ještě méně, než pověstného šafránu.

+2/0
doporučit
11.9.2019 9:26

J92i89ř33í 98K47i37n65d77l 2878617953157

Kárný pracovní tábor byl zřízen 1 června 1940 na základě vládního nařízení č. 72/993 byl zřízen pro osoby práce se štítící se a osoby starší 18 let a pro tuláky. Od 9. března 1942 do 1 srpna 1942 na základě vládního nařízení č. 89 /1942 se jednalo o Sběrný tábor v Letech a byl rošířen o zločince ze zvyku, řemeslné zločince, alkoholiky. Od 1. srpna 1942 do 8. srpna na základě vládního nařízení se jednalo o Cikánský tábor. V tomto období zde byla převaha cikánů. Byli zde vězněni před transportem do Osvětimi. Z nedostaku hygieny zde vypukl břišní tyfus. Na následky tyfu zde zemřelo 327 lidí a z toho 101 dět. Tábor byl spálen. Někteří utekli, někteří byli přemístěny do Kunštátu Nebylo zjištěno, že zde došlo k násilnému úmrtí. Tábor hlídali čeští četníci byl oplocen, nebyly zde strářní věže a tábor byl na rozích osvětlen petrolejkami. Tak to popsal profesor Jana Rataj, který se studiu týkající se tábora Lety věnoval několik let a prostudoval stohy dokumentů. Měl rád Cikány a založil pro ně v Brně muzeum . Ani on nezjistil, že by v táboře docházelo ke genocidě.

+2/−1
doporučit
11.9.2019 9:00

B16o96h91u16m36i62l 65V91a16n90ě17k 5262165132486

Archeologický průzkum prokázal přesnou polohu provizorního hřbitova kam se začali pohřbívat oběti epidemie tyfu poté co je nebylo možné pohřbívat na mirovickém hřbitově, do té doby používaném. O existenci tohoto nouzového hřbitova poblíž tábora se vědělo. Při průzkumu byly lokalizovány polohy jednotlivých hrobů a při odkrytí jednoho z hrobů byla nalezena žena pohřbená v rakvi.

Tady se ovšem naskýtá otázka, zda bylo běžné, že se oběti z koncentračních táborů pohřbívaly na normálním hřbitově nějaké obce, či zda byly pohřbívány v rakvích do samostatných hrobů? Běžně se v souvislosti s koncentračními tábory uvádějí velkokapacitní krematoria, společné hroby se stovkami či spíše tisícemi mrtvých, nebo hromadné spalovánív otevřených jámách, Od toho se situace v Letech značně liší

+1/0
doporučit
13.9.2019 14:12

M35a51r51t15i27n47a 81M35o20u54d37r22á 7900283626759

Jak chcete usmiřovat kvůli dávno minulému zlu, když účastníci dávno nežijí?

+1/0
doporučit
11.9.2019 19:06

J48i93ř66í 43S74v96o96b40o71d26a 9545938503846

Pane Trizuljaku, v níže uvedeném příspěvku jste poukázal na klíčovou informaci, a totiž na tu, že na režimu tábora v Letech se podíleli čeští dozorci. Dokonce jste uvedl toto: "někteří přeživší z táborů v Letech a Osvětimi tvrdí, že byli čeští dozorci dokonce krutější než Němci".

To je přesně ono. Nebojte se, nehodlám to rozporovat. Ale právě tato skutečnost byla základem tlaku "Výboru OSN pro lidská práva" na českou vládu. Dvakrát, tedy v roce 2005 a 2008 vyzval českou vládu k přemístění vepřína také Evropský parlament, kde hlavní iniciativu vedli němečtí poslanci. Konečně se totiž objevilo místo, kde lze tepat vinu Čechů. Pokud by totiž stejnou pozornost věnovali například mnou zmiňovanému koncentračnímu táboru v Litoměřicích, kde zahynulo nejméně třicetkrát více lidí, museli by se dívat nejenom na tisíce umučených obětí, ale také na tváře svých předků a spoluobčanů, kteří se těchto masakrů přímo účastnili a navíc v masovém měřítku. Stejně by to dopadlo na stovkách míst v českém pohraničí, kde nacisté na poslední chvíli likvidovali vězně při transportech a pochodech smrti.

Je to nedůstojné těch lidí, kteří v Letech zahynuli, ale především němečtí politici si z nich udělali nástroj vydírání české vlády. Neexistuje žádná iniciativa ze strany Německa, která by byla svou intenzitou srovnatelná s tím, co vidíme v případě tábora v Letech. Ani koncentrák a ghetto v Terezíně, ani Lidice a Ležáky, ani nacistický masakr vězňů v Krupce nestojí Evropskému parlamentu za tak mimořádnou pozornost, jako tábor v Letech. Konečně je tu "bič na Čechy". Právě tohle politikum v pozadí mně na tom vadí.

+1/0
doporučit
11.9.2019 18:57

J15i60ř64í 11K54i33n59d48l 2148867523317

Tak hle popsal Let historik Nečas .Na fotografiích je patrné založení buněk na nízkých sloupcích vyzděných z cihel a rýhy pro odvod dešťové vody. Kapacita buňky byla 4 - 6 osob, ovšem v roce 1942 se v nich tísnilo nezřídka až 10 osob. V 6 buňkách byl ubytován personál tábora, 4 sloužily jako kancelář ředitele, správce, hospodáře, účetního, 2 jako skladiště, jako správkárna, ve 2 buňkách byla lékařská ordinace a ošetřovna a v dalších 2 strážnice a vězení. Kapacita nově zbudovaných velkých baráků činila 80 osob. Kuchyně byla rozdělena na 2 části, z nichž v jedné se vařilo pro personál a v druhém pro vězně. V táboře byly dílny (krejčovská, obuvnická a truhlářská), umývárna pro muže a ženy, prádelna, latríny, garáž a kůlna. Dále byla zřízena nemocnice, stáje nová věznice odvšivovací stanice. V areálu tábor a se nacházely 4 stožáry, na nichž byly zavěšeny petrolejové lampy k nočnímu osvětlení a prameny uvádějí také 4 strážní budky. Oplocená plocha tábora činila 6600 m. V roce 1942 byla vyhloubena druhá studna opatřená pumpou. Neoplocená část tábora zahrnovala administrativní budovu, 4 domky pro správní a dozorčí orgány umístěné podél cesty do Let, 2 vodní nádrže a taktéž 11210 m zemědělskou půdu sloužící k pěstování zeleniny a pastvě ovcí.

+1/0
doporučit
11.9.2019 16:45

J53i21ř68í 29Ř89e93z18n59í44k 4982612193975

Jak by se to kočovné obyvatelstvo mohlo dostat k potravinovým lístkům, které byly přidělovány podle místa stálého bydliště. A vzhledem k tomu, že nešlo nic koupit na volném trhu, je jasné, že by si přidělované potraviny muselo ukrást.

Já jenom, že původní idea umístění kočovného obyvatelstva mohla mít tento záměr, a proto byla pro české obyvatelstvo akceptovatelná. Za tím nic více nemuselo být, žádný rasismus atd. V to, co se to zvrhlo i třeba samovolně, je něco jiného.

+1/−2
doporučit
11.9.2019 10:05

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz