Podotknu, ze mytus svateho Vaclava vznikl v dobe uplne dominance cirkve. Moderni historie ho tak prilis nevyzveda. Ale je to tradice, bourat se nebude, ne jak to delaji ti zbesili liberalove v USA, kteri dnes odstranuji sochy Columbuse a mnohych dalsich "nevhodnych" .

Úcta ke svatému Václavovi vznikla krátce po jeho smrti a to v lidových vrstvách. Nikoli církevních. Církev to převzala jako hlas lidu, hlas Boží. To je jedna výtka k tomu co píšete a druhá? Co je to podle Vás moderní historie? Naše historie a její výklad mí totiž počátek v Eusebiosovi, který je považován za zakladatele moderních dějin. Tedy výkladu, že dějiny mají vývoj na základě určitých a daných zkušeností.

A když jste u slova tradice. tak to znamená něco, co se předává z pokolení na pokolení a má svůj počátek u určité historické události. Tradio

,,Jen" pro doplnění, tudíž ,,základ", tedy i motto NEJEN zmíněné sochy, ale především sv. Václava v historii naší státnosti - ,,Svatováclavský chorál je český(!) církevní hymnus, jehož kořeny sahají patrně(!) až do 12.(!) století. Původně měl tři pětiřádkové slohy neumělých, sdružených rýmů, ukončené refrénem „Kyrie eleison“. Obsahem byla prostá(!) modlitba ke sv. Václavu, vévodovi a prvnímu patronovi české země, aby se přimluvil za svůj národ u Boha, pomohl mu od příkoří a zajistil mu spasení."

Historicky jde o symbol státnosti, ale i symbol nezdolnosti národa, který dodnes nezahynul, ač i záměry k tomu byly až předpřipraveny a činěny

P.S.: motat do toho ,,kauzu" Koněv je pak více než mimo

Jako celek moc dobrý článek. Pro mne i nové informace. Jste opravdu dobrý bloger a vynikající fotograf.

Jen škoda, že do toho mícháte kontroverzního Koněva a údajnou pátou kolonu. Tímto článek trochu působí jako agitka pana Zieglera.

Máte zvláštní"myšlenkové" pochody.

Jak vás vůbec napadlo, že by patronem země České mohl být nějaký maršál?

A dokonce z cizí země?

Zpochybňovat svatého Václava si nedovolili ani komunisté.

Jedni pánové taky docela zneuzili sv. Václava, na ty by se také nemělo zapomínat...

Myslíte ty, kteří pak šli rovnou do pekel jako Emanuel Moravec?

Napsal jste to výborně. Velká karma.

Jen pro zajímavost uvádím, což se však nijak nevztahuje k vašemu textu, že svatý Václav možná ani neexistoval (jak jsem si včera přečetl), nebo že Václav a Boleslav byla jedna a táž osoba, protože etymologicky vyjadřuje české jméno Václav a polské jméno Boleslav totéž - více slávy. Každopádně je jisté, že o Václavovi existuje jediný faktický doklad - jedna věta v jisté německé soudobé kronice, která uvádí, že někdo takový v Čechách žil a byl bohatý. Všechno ostatní, co o něm bylo napsáno, jsou legendy často související s jeho svatořečením. Kněží tehdy měli životopisy pro světce jaksi předepsané.

Nicméně je svatováclavský kult jedním z kamenů, na kterém stojí naše státnost a tím, co nás spojuje. Zrovna před chvílí jsem dopsal stať o "Svaté (respektive Svatováclavské) cestě" z Prahy do Staré Boleslavi k Palladiu země české, na které stávalo 44 kapliček vzdálených od sebe na délku Karlova mostu. Některé jsou nyní obnovované a třeba ve Kbelích nedávno posvětili nově vybudovanou repliku jedné z těchto kapliček (zvanou Kutnohorskou).

Legenda doslova znamená......to co je důležité pro zaznamenání a čtení. Ty věci, které jste uvedl jsem četl také, ale to nic nemění na koncensu mezi historiky, že svatý Václav žil.

A životopisy pro světce kněží rozhodně neměli předepsané. Zrovna svatořečení Václava, ano, tehdy to měl v pravomoci biskup, si vyžádali lidé. A akt pokání Boleslavem je také zaznamenán. Bohužel tyto a další historické zkušenosti pisatelé těch článků nějak opomněli.

Svátek sv. Václava je současně dnem české státnosti. Ta souvislost obojího je dána tím, že se naši předkové přihlásili ke křesťanství západního typu, a tedy k západoevropské kultuře, což je jejich odkaz pro nás. Je dobré to stále připomínat. Děkuji za článek.

Pane Pavlíku, děkuji, tohle je dobré doplnění. A také si myslím, že připomínání je potřebné. Přeji Vám hezký večer

Díky, moc hezky napsáno. Svatý Václav v té své soše je navíc pamětí našich novodobých dějin. Kromě shromáždění, manifestací a demonstrací, o nichž píšete a na které byl určitě hrdý, musel ze svého koně sledovat i jiné akce, z nichž mu muselo být hodně smutno. Manifestace 3.7.1942 slibující věrnost Říši, Gottwaldův projev při puči 25.2.1948, prvomájové průvody oslavující kumunismus. Ale i to je součástí našich dějin a on je toho svědkem. A jak píšete, ani dnešní svoboda nám nezaručuje, že se náš patron někdy v budoucnu nebude muset dívat na nový 3. červenec či 25. únor. Nesmíme ho zklamat.

Děkuji, pane Strádale, to jste velice dobře vystihl.

Někoho opravdu napadlo, že by naším patronem mohl být nějaký rudý maršál? WOW! Žasnu!

Kdo umí žasnout, udržuje si dlouho duševní svěžest.

Pěkný článek.

Děkuji, pane Šťastný