Oprava - za nacistů se měli nadlidé lépe...

Komunističtí "nadlidé" - papaláši, kteří se stále oháněli "zájmy dělnické třídy" - se taky měli pohodově. Dokonce si vesele pořizovali devizová konta ve švýcarských bankách.

Marku naprostý souhlas. Ten, co se měl za nacistů nejlépe o tom napsal knihu : Rudolf Vrba "Utekl jsem z Osvětimi". Po návratu a na zažátku nového beztřídního režimu byl zděšen antisemitismem mezi soudruhy a odešel do USA. Strhující čtení, pokud někdo chce, můžu zaslat v pdf.

Dobrý den, Vladimíre, o tu knihu v pdf bych určitě měl zájem. I když z důvodů pravidel zdejší diskuse Vám sem nemohu napsat svoji mailovou adresu.

A dík za komentář!

Přesný popis, je třeba to připomínat, protože lidi zapomínají a mladí to neznají. To, že lidi měli jídlo a pivo, na to režim dbal, hlavně kvůli sobě samému, podle hesla dejte jim nažrat, ať jsou zticha!

Dík!

Super blog Marku

Děkuji Davide, tohle šlo od plic a považuji za potřebné občas se ozvat. Měj se, držím palce!

Velká karma

Děkuji

Celý článek mi připomíná hodnocení dob minulých po 30 letech v roce 1931. Možná lépe hodnotit Čínu, když stavěli přehrady nošením hlíny v koších s Čínou dnes. Režim zůstává stejný.

A myslíte, že skutečně nemůže být obyčejný člověk, který nebyl ve straně ani ve funkci, kterému skutečně vyhovoval tehdejší režim? Třeba mu k životu stačilo, že má jistotu práce (a tedy třeba i splácení dluhů) že může na levnou tuzemskou podnikovou rekreaci a že třeba může chodit hrát do kapely zřízené při kulturním domě fabriky, kde dělal, že měl třeba šanci na podnikový byt, nebo že si mohl našetřit, koupit pozemek a postavit si vlastní .....

Já nechci vychvalovat tehdejší dobu, ale nesouhlasím s tím, že měla samá negativa, zrovna tak, jako dneska nežijeme v ráji na Zemi. Zároveň si dovedu představit, že to někomu ke spokojenosti stačilo. A zároveň chápu, že to někomu absolutně nevyhovovalo. Ale proč jedny nebo druhé za to soudit?

A když už jsou zmíněni ti nacisté, já si třeba pamatuji, když moje babička, ročník 1896 vyprávěla, že se za okupace měli líp jak za První republiky. Třeba jo, já nevím, nepamatuji tu dobu.

Ano, pane Moravce. Bylo v dobe okupace a potom po roce 1948 opravdu lepe. Hlavne pro cloveka, ktery nerad premyslel a cekal na podnety jak zit. Vedel kterou nohou ma rano vykrocit, kde jit za svoji praci a vedel co zato..., dostal potravinove listky na vse potrebne, (jeste v dubnu 1945 jsem si mohl tech patnact deka bombonu vychutnat). Stejne to bylo i pozdeji az do roku 1953. Potom se to zvrhlo na obdobi bez potravinovych listku. To uz nas nutily premyslet kde co je "k dostani", zda je dobre stat "frontu" na 5 vajicek nebo utikat do zelinarstvi, protoze meli dostat citrony. V 1964 nam cinsky Mao zatrhl dovoz veproveho, tak nebyl ani ten laciny bucek. Zato bylo vse dobre vysvetleno v Rudem Pravu, tak jsme byli spokojeni.

Moje uvaha mohla byt delsi, ale myslim, ze staci. Dnes je treba premyslet, je treba znat veci, ktere usnadnuji zivot a hlavne se naucit zit svuj zivot podle sveho uvazeni. Jako svobodny clovek vam nesmi zalezet jakou nohou vykrocite rano do noveho dne. Musite pracovat (to je pro mnohe ta nejvetsi "otrava") na svem stestim, protoze vam jej nikdo neda.

Perfektní. Ten titulek řekl vše. Ještě jedna věc. Kolega mi řekl, nač je lidem svoboda cestovat, když na to nemají peníze (on na to měl, jako správný salónní komouš se zastával jiných).

Teď jsem četl soudce Ti a tam se obchodníci ptají....nač nám bude život, když nebudeme mít peníze.

Děkuji za nakouknutí a komentář, pane Baráku. Žiji od počátku 80. let na venkově, v menší vesnici, kde ani dnes není žádná nadprůměrná životní úroveň. Ale všechno od té doby neskutečně rozkvetlo (jde to pomalými kroky, výsledek není vidět z roku na rok, je třeba vnímat vývoj v desetiletích). Lidé se dnes mají nesrovnatelně lépe ve velké většině ukazatelů. Nepotkávám nikde (ani v hospodě) nikoho, kdo by si stěžoval, že se má dnes hůř jako za socializmu. I mladí lidé mají práci anebo si založili malé živnosti, někdo chová koně, jiný ovce, jiný hospodaří s restituovanými poli jako soukromý zemědělec a jiný pole pronajal, každý se může sám svobodně rozhodnout, co chce dělat. Krajina kolem postupně rozkvétá, opravují se Boží muka, kostely fary... Bývalé nedozírné lány JZD se postupně dělí na menší a menší pole. Nejde to rychle, je to postupný, přirozený proces a ještě řadu let to může pokračovat, než krajina dojde k nové rovnováze a harmonii

A co se týče cestování, kdo opravdu chce, ten si najde způsoby a cestuje. V širším okolí vnímám, že například i normální obyčejní lidé s nikterak nadprůměrnými důchody jezdí rok co rok na dovolenou k moři, jednou do Itálie, podruhé do Egypta, potřetí do Turecka.

To skutečně žiji v takové sociální bublině? Marně přemýšlím, jestli se v okruhu lidí, ve kterém se pohybuji a jejichž názory znám, vyskytuje někdo, kdo by vychvaloval minulý režim. A to jak mezi mými vrstevníky, kteří jsou na prahu penzijního věku, tak mezi mladšími.

Stačí zajít do hospody a bavit se s cizími lidmi.