Sledoval jsem to tenkrát v přímém přenosu. Tu tiskovku se Schabowskim přenášela ARD. Potom se čekalo s napětím, jaké rozkazy dostanou pohraničníci. Skoro celý východní Berlín byl v pohybu. Nakonec se zvedla závora a lidský proud se valil na západ. V očích dobře vycvičených pohraničníků se zračil pocit zbytečnosti. Díval

jsem se na ten zázrak dlouho do noci. Usínal jsem s myšlenkou, tak teď snad už jsme konečně na řadě my. Praha zatím spala ale i její čas se nezadržitelně blížil.

Ano! To je krásná vzpomínka... Zatímco u nás to do poslední chvíle vypadalo, že jsme znovu zbití. Nepovedly se demonstrace 21. srpna, ani 28. října a komunisté si mysleli, že to mají v suchu... Ale i u nás se nakonec přihodil zázrak. Velká radost!