Samá "vokna"??? A černobíle.. Ach...

MOc pěkná okna

Děkuji!

Fotky mi evokují asi nejvíce jiné grafiky, než B. Reynka - příkladně lepty L. Čepeláka, strukturální grafiku V. Boudníka..., možná i v něčem Tapiése? Paměť je občas děravá...tj. můj náhled je bez záruky.

V současnosti, kdy umění dělá snad každý a vše už je prý umění, mne umění opustilo...nestýská se mi.

Zdeňku, velice si vážím Vašeho zastavení a děkuji. Mé fotografie jsou jen velmi vzdáleně "reynkovské". Je to jako "ozvěna ozvěny".

A například připomenutí Ladislava Čepeláka se mi líbí. Pamatuji si jej i jeho práci z doby studia na AVU v Praze.

Vzpomínám, kde jen jsem viděl výstavu pozdních Tapiésových prací. Možná v amsterdamském Muzeu moderního umění. A určitě také na jednom benátském Bienále... Obojí bylo už před léty.

Marku díky za černobílé ladění všeho. Bohuslav Reynek do toho sedí nejen jako básník, ale i jako výtvarník. Mám ráda jeho lepty, které skrývají v černobílé vždy tajemství. Petrkov znám dobře ještě z časů, kdy byl Bohuslav malý kluk - já si ho bohužel nepamatuji, je docela možné, že si hrál s námi dětmi z vesnice za mlýnem u haltýře a chodil s námi na maliny. Já tam bývala jako hodně malá na prázdninách u tety. Té patřil ten mlýn. Byly to nádherné časy - maliny nezralé a v potoce pstruzi, co se dali chytit holou rukou.

Dano, dík za ty krásné vzpomínky na Petrkov Vašeho dětství.

Přeji Vám krásný den a vše dobré

Marku, máš cit

Holt cíťa, sluníčkář...

Díky, Horste a moc zdravím

To je moc hezké, Marku, děkuji

Dík! Přeji pěkný den, Honzo

Díky za fotky i pana Reynka. Dokonalá symbiosa.

Občas mám pocit, že reynkovských inspirací není nikdy dost. Znal jsem člověka, který do Petrkova jezdíval, když ještě Bohuslav Reynek žil. Měl od něj doma pár grafik, něco úžasného... Tehdy jsem poprvé získal o Reynkovi povědomí

Tak, a já na jednom obrázku vidím k nebi obrácený ženský zadeček. A neřeknu, na kterém To jsou ti Štíři, v každém opoceném okně si najdou ždibec erotiky. Díky, Marku.

Joo, vím, které okno to je Ten je tak něžný, že ani nebe se na něj nemůže zlobit

"Byli Štíři,

byli čtyři

a každý z nich

pronikavou intuicí hýří

Pak byl Štír

a ten byl ze Štiřína

to ale už pohádka je jiná."